Kamenice home run 06.01.2022 |
||||||||
Mumlava, Jizera 02.01.2022 |
||||||||
3 Čerťáky
| ||||||||
Vltava 27.08.2021 |
||||||||
Salza, Hinterwildalpenbach 05.08.2021 |
||||||||
Gimbach, Gail -- 14.06.2019 |
||||||||
Více ... |
V 8:00 mi píše Dan, tak Vrchlice neteče a na Jizerky prdíme páč budou asi koryta zasekaný ledem… Ještě půl hodiny ležim a přemýšlim co s načatým dnem. Doma být nechci a tak před desátou navazuju na střechu loď a balím hydro. Zkouknu v kolik mi jede vlak z Jesenného a valim na Kamenici která má 55 cm, žádná sláva to zrovna není ale jeli jsme ji už i za menší vody ( když nejste 4 měsíce na žádný řece tak už máte fakt velkej absťák). Jsem už na Malý Skále a najednou volá Dan, že prý teče Vrchlice a že s Mudrou jedou ať jedu s nima, odpovím mu že mám namířeno na Kamendu… oba se pořádně zasmějem tomu jaký sem vůl… V 11:45 chytám vlak z Jesenného do Plavů a celý nadržený pozoruji ubíhající řeku podemnou. Nevypadá to, že by byla někde zamrzlá přes celou šířku řeky a tak s čistou hlavou nasedám na vodu… Nad Držkovskejma schodama přidělávám nový vodotěsný mobil na helmu jak headcameru abych měl aspoň nějakou památku. Nad Okýnkama je zaklíněný strom přez celou řeku ale na pravé straně se dá přeskočit, nicméně pozor na něj páč na levý straně řeky se dělá v kombinaci s ledem a stromem nehezky vypadající sifon ( za větší vody do něj asi půjde většina vody). Okýnka jsou v pohodě a tak mám před sebou najednou soutěsku, kde vymetu pár vracáků. A je tu prádelna, vše na oči a bez problémů. V poslední peřeji před Návarovskou poseru nájezd do úvodní šluchty a dávám si mocné vylehnutí (poprvé co hlava okusila studenou sněhovou vodu), buch buch a je tu slavná Návarovská. Kouknu přez hranu a na skále napravo je samej led od kterého se tvoří asi 1.5metru ledový nos zasahující přesně na to místo kam dojedete když jedete po tý lžíci jako vždy. Chvíli přemýšlím (opravdu jen chvíli) nakonec volim nájez úplně z prava jak nikdy, až co to jde do leva. Abych to neposlal pod ten nos, páč mít nad sebou led a vedle sebe skálu se mi opravdu nechtělo. Ještě pár záběrů a zjišťuju že zas tak do leva to nejde jak sem si naplánoval. Ještě poslední pravý záběr a bum naštěstí sem vzal nos jen bokem špičky lodi a s úlevou sem si oddechl dole ve vracáku. Bludiště je v pohodě a tak si to naplno užívám. Na Návarově si dávám sušenku s kofolou a zjišťuju že se mi celý úsek nenatočil, do teď nevím proč. Nu co, aspoň si na to dám před Tobogánem větší pozor. Ještě Esíčko ve kterym je na levý straně malý strom (vpohodě). A je tu Tobogán. Z posledního vracáku nad hranou zjišťuju, že se asi v půlce dělá taky takový ledový zub jako na Návarovský a tak lezu z lodě a jdu se podívat. Zub zasahuje tak do 1/3 Tobogánu a je na rohu velké skály při levé straně. První jízda úplně parádní. Tak si to vynášim a jedu podruhý poněvadž se mi to moc líbilo. Druhá jízda mi už ale tak úplně nevyšla a koukám, že si to ženu přímo na něj. Mocné vylehnutí přechází ve skoro eskymáka. Dření lodi o spodek zubu, rána do vesty. A už sem byl lodí i půlkou těla pod ním, naštěstí vše dobře dopadlo a mohl sem si dole ve vracáku zanadávat jakej sem vůl. Pak následovalo už jen pár vracáků a je tu 4metrák. Teklo přez něj málo vody která dole padala nekompromisně do šutrů. Takže přenášení bylo nevyhnutelné. Zpestřené sjezdem ze zasněženého svahu a poletem asi ze 2,5 m vysoké zdi pod ním. Pozor pod jezem uprostřed řeky zaklíněný strom který se dá z obou stran objet. Už jen dojetí do Jesenného a vázání lodi na střechu a kafe s toastama. Jsou asi tři hodiny, příjemně sem unaven a přemýšlím co dál. Ještě volám Romanovi kolik má Mumlava a on že 86cm. Tak mu říkám že na ní asi prdim. Nedá mi to a stejně ještě dotankuju na v Železnym Brodě benzín a valim to víc na sever. Vody má opravdu poskromnu, ale půjde to. Převlíkání na benzínce na Mýtě již do mokrého hydra už bylo horší než to první, ale vidina podkovy… mě přeci jen překonala a tak už si to šlapu s lodí na rameni k Černýmu mostu. Aspoň sem otestoval jak se dobře chodí v novejch Teváckejch botkách. Sněhu je tu opravdu víc než na Kamenici páč brodit se po pás ve sněhu bylo docela brutální a tak na břehu ještě zapínám kameru na helmě a už si to fičim dolů. Občas ňáký to škrtnutí o kámen, ale u Podkovy sem hned. Pár záběrů nájezd z leva do prava jako vždy. A sem dole i se sedřenym kloubkem na ukazováčku. Ještě ty dva slajdíky pod Podkovou na pohodu, pár technickejch průskoků (za menší vody sou snad hezčí, páč jsou vyšší) a je tu přenášení pily. Za pilou se ještě stihnu zaklínit mezi dva kameny. Když už mi jde voda přez loď tak začínám trochu znejistět. Přeci jenom po dlouhé pádlovací pauze a výšlapu k mostu jsem už docela unavený. Nakonec se ale z kamenů dostanu a vše je jak má být. Dojezd už je v lidu a tak stahanej jak pes navazuju loď na auto a valim domů. Ještě vyzvednu Káču doma a rychle na zaslouženou večeři….. Řekl bych že sem krásně prožil po ránu tak nudně vyhlížející neděli a opravdu si jí užil. Na Kamendě ani na Mumlavě sem neviděl žádné stopy po kajakářích takže si myslim, že sem byl letos na těchto dvou krásných řekách jako první.
Tomáš
Vložit nový komentář |
© Kyblíkáři 2004 - 2024