Safírová sobota 02.04.2011

Řeka: Safírový potok a Jizera
Úsek: Jizerka - Mýto

Po včerejší Mumlavě zůstáváme na sobotu tři. Jirka, Mudra a Dan. S důvěrou ve štěstí, že ještě něco poteče parkujeme na Jizerce. Safírák má vodu na spodní hranici, ale už sme ho za tohodle stavu jeli, tak víme, že je rozhodnuto. Po chvíli přijíždí dva lokální pádleři ze Žel. Brodu, tak domlouváme pendl a vyjíždíme společně. Úvodní faux-pass vytřihl Mudra na prvním skoku, kde nechybělo moc na to aby ho jel pozadu, ale v místě kde je hodně suchej katarakt se zase povedl pěknej kousek lokálnímu pádlerovi Ondrovi, takže skore bylo vyrovnáno. Když viděl, že si to namířil do sotva 40cm široké spáry, kterou se valila téměř všechna voda, rozhodl se nad ní vystoupit, což se mu povedlo, ale jeho mini mystic si to prostě chtěl dát, tak jel. Moc svobody sme mu ale nedali a chytli ho po pár metrech. Další za zmínku stojící úsek byl tradičně za pěší lávkou těsně před soutokem. Konala se všeobecná přehlídka improvizací stylu jak nevystoupit a neomlátit se. Na soutoku s Jizerou nás čekalo nemilé překvapení. Jizera měla vody méně než málo, ale i přesto se dala jet. Bylo to technický, ale neměl jsem pocit, že by to byla holá demence. Za zmínku stojí poslední těžký místo nad Kořenovem, které nás za tohodle stavu vody solidně vyškolilo. Všichni si tam masivně zavylehávali, já si dal rovnou eskymáčka a Jirka údajně i drobnou oděrku. Tak sme si to sypali dál do Kořenova, kde bylo poněkud na závadu, že hodně vody z koryta mizelo v náhonech MVE a stylem z náhonu do náhonu si vodu předávaly dál. Dostali sme se až ke Cutisinu, kde menší průtok zase tak moc nevadil. V nájezdu se skvěla tučná roládka s cílovou destinací vylehávání na kolmé zdi. Což nám ostatně předvedl Ondra hned první jízdou. Mazáckej nájezd vymyslel lokální pádler Honza, když si ve vracáčku nad roládou zavěsil a mazanym traverzem se jí vyhnul víc doleva. Pak už se stačilo vrátit bezpečně do hlavního proudu a tradá hop. Mudra si traverzovací vložku odpustil a objel roládu přes chicken lajnu. Jirka zvolil metodu s traverzem, ale nedotáhl ho uplně do konce čehož následkem se na kameni otočil a naděje na vodopádek pozadu byla na světě. Jelikož je však ostřílenej řidič ZETora, tak se samozřejmě žádná exhibice nekonala a dopadl nudně po přední špici. Za celý den zasvítilo sluníčko asi na pět minut a neskutečnou náhodou právě těch pět minut co sme jeli cutisin. Palec nahoru.

PS.: Fotky jsou od Mudry a od Ondry - bude chvíli trvat, než se sem dostanou.

Dan