Poslední akce

--

16.05.2019

Rakousko 2019 from Štěpán Hurt on Vimeo.

Zase sucho
-

28.04.2019
Kamenda
od přehrady

22.04.2019

Upper Kamenice from Štěpán Hurt on Vimeo.

Jaro 2018
--

31.12.2018

Tessin a Piemont 2018 from Štěpán Hurt on Vimeo.

Wasserfastrecke od Štěpána
--

17.09.2018

Defereggenbach Wasserfallstrecke from Štěpán Hurt on Vimeo.

Více ...

Korsika 14.04.2011 - 25.04.2011


Řeka: Travo, Taravo, Rizanesse, Fium Orbo, Golo, Tavi...
Úsek: Odshora dolů

alternativní vyprávění od Dana

Pátek 15.4. - Tavignano

S půlhodinouvou rezervou dojíždíme po 14 hodinách jízdy k trajektu. K cestě není co dodat, snad jen jak si Dana po příjezdu na Korsiku prohmátnul pan celník. Poobědvali jsme romanticky na pláži a vydali se na pozdní Tavignano (nástup v pět odpo). Tobogán u přehrady byl bohužel vypnutý, ale zbytek byl hezký trojkový rozjezd. Vylezli jsme u druhého mostu a jelikož los padl na Mudru, jal jsem se stopovat. Akorát jelo okolo vodácké auto s vlekem, a tak jsem mávnul a na první pokus stopnul. Uvnitř seděli tři kloučci natěšení na vodu, ale ne tu z mýho hydra, a tak mě poslali, ať naskočím na vlek. Osedlal jsem si tam jednu z lodí a Dan mi ještě stihl hodit helmu, ale tu už jsem si nestihnul nandat, protože kola potuněný Subaru Imprezy STI zrovinka hrubě pohladily asfalt. Klukům v autě vlek ani já na něm nijak nebránil v rallye Tavignano, a tak jsem si jízdu nahoru užil výrazně víc než tu dolů. Na začátku každý rovinky zařehtali koně a do nejbližší zatáčky jsme stihli jet aspoň kilem. Paráda :-). Večer jsme zagrilovali a i přes zjevivšího se Jelínka se vydali v 10 na kutě.

Sobota 16.4. - Fium Orbo

Ráno se probouzíme do hezkého počasí a trošku nás překapuje, že ačkoliv večer nic velkýho neproběhlo, Slimák stihne do odjezdu hodit asi čtyři kačeny. Prej mu nesedly steaky - na něco podobnýho jsme se vymlouvali ráno na škole v přírodě :-). Vyrážíme na Fium Orbo a na put-inu jsme první. Záhy doráží i další národnosti, takže skok Rocket už jedeme s chumlem přihlížejících. Na průskoku pod Raketou nás trochu zaráží, jak to všichni včetně Čura a Kajmana řeší, když my jsme to chtěli v klidu smahnout, a tak trochu znejistíme. Aź na Dana ale jedem hezkou stopu a ani Dan si kromě eskymáčka a odřených prstů nic neudělal. Následuje mensí přenášení, které nás zavede k nutnému asi pětimetrovému alpin-startu a jelikož se nám nechce vracet na obnášení, hupsnem si to. Dál už jenom spousta menších, ne vždy přehledných průskoků a v cíli moc pěkné lanové centrum. U popelnic někdo zahlíd urvanou reklamní ceduli, a tak za pomoci tesy měním náš tranďáček na francouzský zmrzlinářský vůz. Po asi třech změnách názoru a směru jízdy vyrážíme na Golo přes horské sedlo se spoustou výhledů a ačkoliv to už několikrát vypadá, že dál to nepůjde, protože silnice je v rekonstrukci, nakonec projedeme (ve finále i pod spadlým stromem, který jsem musel přizvednout, aby jsme se pod něj vešli). Na Golo dorážíme v noci, a tak si jen najdeme kemping v zatáčce silnice a jdeme spát.

Neděle 17.4. - Golo

Ráno nás překvapuje kosa jako sviň, neb máme na dohled sníh na svazích okolních kopců. Při hledání nástupního místa Golo stěží poznáme jak má málo vody. Už si to smutně míříme od Lanového parku dolů, že to dneska nepůjde, když v tom potkáme v zatáčce vybalovat pár aut Italů. Tvrdí, že je sice extremely low level, ale že to půjde... No něco takového jsme slyšet chtěli, a tak rádi věříme. U řeky však zjišťujeme, že řeka tu nemá víc vody než nahoře, jen italové jsou tolerantnější k šutrování. Dalo by se to přirovnat ke Kamendě za 48cm :-). Pár hezkých průzkoků se ale přeci jen našlo. Dorážíme včas, a tak se vrchním smažičem dne stává Pája, který připravuje skvělé bramboráky. Zároveň se však hlásí k řízení, a tak se k jeho následné nevoli posádka vozu už před odjezdem mírně opíjí a rozveseluje. Poté co dojde Kačky vínko, kupuje Jirka další dvě na pumpě (výborné a asi za 3 eura lahev) - jedno za krysku ten den a druhé jako předplatné - jak se ukáže, prozřetelně :-). Večírek pokračuje v duchu "a na to se napijem" až do příjezdu na místečko mezi vojenským letištěm a Travem. Je tu sice značka zákazu kempování, ale jsme asi tak páté vodácké auto, a tak rozděláváme oheň, gril a pěkně se napucnem. Já se s Danem odebírám do tranďáku a ostatní na pláž, kde se jejich osudy dělí - záhy totiž přijíždí provětrat subwoofery místní opilá mládež, a tak se půlka vzdaluje, čímž riskuje ranní přejetí teréňákem. Všem nám však společně zpestřují noc startující stíhačky, pravděpodobně směr Libye.

Pondělí 18.4. - Travo

Jelikož se Travo smí prášit jenom v pondělí a pátek, volba je jasná. Oblékáme se na výstupu, protože na nástupu je místo na 3 auta a zájemců je spousta. Travo má 105cm, což jak později zjistíme je opravdu dost málo (lepší je mít aspoň 120). Ale jde to :-). Svítíčko sluní, fotíme jako o život a míjíme (nebo lépe řečeno jsme míjeni) partičkami vodáků. V půlce ještě se slávošem živě diskutujeme o second run bez focení a na oči, ale dojezd je pěkně zdlouhavý a za našeho stavu vody i dost namáhavý. O pobavení ostatních se jízdami pozadu stará nakonec skoro každý. Při jednom přenášení navíc Slávoš křupne Jirkovi pádlo, a tak konečně můžeme provětrat skládací z Pájovo lodi. U mostu je šrumec, a tak jedeme vařit na pláž kde jsme spali - všichni pěkně utahaní 5hodinovou jízdou. S rozhodnutím, že zítra pojedeme Vecchio jedem opět do kempu Ernella, kde nás čeká teplá sprcha a od devíti filmík hovadskejch skoků a pěkně vostrejch skokanů. Po cestě do postýlky ještě nacházíme ceduli, kde se tvrdí co má vodu a co ne, takže Vecchio padá - vodu má snad jen jih.

Úterý 19.4. - Přejezd a Taravo

Ráno jedem směr Taravo, kde ale na put-in dorážíme ve dvě odpo a čtyři hlasy ku dvěma se nám to jet takhle pozdě nechce. Alternativou je spodek, avizovaný jako dva-tři, který zase nechcem jet já se Slávošem a Danem, a tak zbytek vyráží ve třech, zatímco my svážíme, vaříme, hrajeme petangue a věšíme Jirkovi neoprén do mostního oblouku (aby poznal kde vystoupit, samozřejmě :-)). Místo na spaní nacházíme ještě za světla na zapadlé cestě a jelikož jsme se najedli už na take-outu, nemáme nějak co dělat. Chvíli se s tou nenadálou situací pereme, ale nakonec nás z ní vysvobodí několik piv, feton a rum :-).

Středa 20.4. - Taravo

Kupodivu nikdo nemá kocovinku, ačkoliv už by na ní byl nárok, a tak si jen užíváme snídani, stejně jako si jí užívají prasátka metr za plotem. Jedem na put-in Tarava, kde už je živo. Po delším svozu, který nakonec vyústil pendlem s naším autem nahoře nasedáme. Mudra tentokrát fakt nemá den a jede jako dement, což zanedlouho korunuje nájezdem do sifonku, kryskou a ztrátou pádla, které si i přes následné hledání sifonek prostě spapal. Opět přichází na řadu skládací pádlo, které se ale od Mudrova diametrálně odlišuje asi všemi existujícími parametry, a tak bez citu v rukách radši končím na prvním mostě a jdu svézt auto. Kluci dojíždějí až večer a hlad dává vzniknout nové pochoutce - vysočině s křenem. Přejíždíme na Rizanesse, kde chvíli marně hledáme spaní u mostu silnice D69 (ale je tam... jinak je to taky takeout dlouhé trasy - 14km) a pak se vydáme spát na staveniště elektrárny.

Čtvrtek 21.4. - Rizanesse

Danovi je už druhý den blbě, a tak chudák o Rizanesse přichází a sváží auto. 14km nám přijde trochu moc, a tak odkoukáním z GPSky skupinky Francouzů posíláme Dana na take-out 6km trasy (u mostku, nad nímž se řeka dělí na dvě ramena) s parádním vysokohorským výstupem. Známý 6metrový masomlejn se odhodlá dát jenom Slávoš a ačkoliv bojuje asi minutu s válcem dole a zvedá nadvakrát, vlastně dopadl nejlíp. Skokan před ním sice bojoval míň, ale pohmoždil si rameno a skončil (jeden z francouzské skupinky) a druhý hodil krysu. Všichni už se těšíme na 10metrák, a tak to ubíhá jedna radost. Na 10metráku chvíli šramotíme, protože by i Slávoš rád viděl někoho to jet a prvních pět lidí to šidí sesunutím po skále vpravo. První do toho šel Slimák s domluvou, že pak vyleze a půjde fotit (a šoupne si to ještě jednou i za Dana), ale tahle varianta se ukázala nemožná. Už jsem si začal vzpomínat na Fantomasův článek o tom jak fotograf naseká všem fotky jak víno a pak sám žádnou nemá, ale naštěstí se dva Italové rozhodli přenášet, tak jsem je uprosil k focení. Možná kdyby věděli co je čeká (cesta, kterou nedokázal Slávoš vylézt), radši by si to šoupli. Francouzská skupinka 4 kajakářů dostává další ránu poraněním zad jednoho z nich a tak začíná menší tragikomedie. Jednak ty troubové neměli nikdo mobil, takže Jirka půjčuje svůj. Pak taky pod desetimetrákem není signál, a tak sjíždí Jirka s jedním z Italů (další skupinka co se nachomýtla) o něco níž, kde volají záchranku. Největší překvapení ale nastává, když paní na lince 112 neumí jinak než Francouzsky! Z široké plejády jazyků Angličtiny/Italštiny/Španělštiny/Němčiny si vybrat nedokázala a kluci měli prostě smůlu. Tahle jazyková arogance Francouzů jednou někoho bude stát život... Ital tedy musel zpátky pro jednoho z Francouzů, aby to vyřídil. Punc hovadskosti tomu ale ještě skupinka Frantíků nasadila, když jsme se zpětně dozvěděli, že tomu zraněnýmu dali nějakej Ibáček, jemu se udělalo líp a helikoptéru, která už v podstatě visela nad nima odvolávali pomocí mobilu nějaký další skupinky kajakářů. No pocity z desetimetráku naštěstí tahle Francouzská vložka nezkazila, a tak zapíjíme nejdřív pivkem, po nákupu v nejbližším městě (dlužím flašku za krysku) i vínkem a přejezdový mejdánek plynule přechází v plážový s grilováním. Dál není co vyprávět, protože se vůbec nic nedělo :-)

Pátek 22.4. - Travo

Ráno se poprvé po dlouhé době neprobouzíme do slunečného rána, ale do zatažena. Po cestě na put-in trava začne pršet, a tak to taky celý den vydrží. Kačka i Jirka jakožto zástupci starší generace sváží auto, jelikož jim už selhávají orgány (ramena :-)). Jedeme hezky na oči včetně Teacup vodopádů a pak začíná pěkná blbost. Řekli jsme si, že si to od teacupů vyneseme k silnici po pěšině, protože konec se nám posledně zdál dost dlouhý. Pěšina ale začíná nad nimi a kdo by se chtěl připravit o teacupy, a tak jsme je sfoukli a jali se škrábat nahoru vlastní cestou. No nebudu to naše křováctví rozmazávat - kdybysme to jeli až do konce, určitě bysme se nadřeli míň. I přes vyčerpávající výstup dokázal Slávoš zlákat Mudru na second run, a tak se dopujeme lipem a jedem. Zpočátku jsem trochu litoval, protože lipocukry měly pomalejší nástup, ale to se záhy spravilo, a tak jsme si dali hezkou jízdu na oči. Ke konci jsme dokonce dohnali skupinku, kterou jsme předjížděli už při první jízdě. Double fun jsme tak měli za 1:45. Na zítra padá rozhodnutí na Rizanesse, aby Dan dohnal, o co ho chřipečka připravila. Po cestě rabujeme krámek s jídlem a následně i vinotéku a děláme si opět gastronomicky Francouzský přejezd. U mostu jsou staré opuštěné lázně, a tak chvíli brouzdáme budovami, načež se rozjede večírek prokládaný úspěšným strašením Kačenky historkami o bubácích.

Sobota 23.4. - Rizanesse

Mrakům se pryč nechce, a tak máme druhou jízdu Rizanesse pod mrakem (opět ve složení jako včera). Bez šramocení to pěkně odsejpá a pod desetimetrákem zas výskáme jak malí kluci, i když víc adrenalinu nakonec asi vzbudil Dan, kterému při průjezdu okolo sifáčku na chvilku vyklouzlo pádlo. Jedeme spinkat na pláž, kde si pouštíme videa a fotky. Ty jako obvykle působí jako zabiják kolektivní zábavy, a tak jen co dojedou, mejdánek dojede taky a míříme do postýlek.

Neděle 24.4. - Návrat

Po cestě na trajekt stavíme v supermarketu (moc jich v neděli otevřených není - Francouz moc nepracuje už přes týden, natož o víkendu), kde kromě spousty dobrot potkáváme i partičku Mouchy, který k úžasu všech a nejvíc Mudry (doslova "hovno!") vypráví, že našli moje pádlo. Zároveň však na stejném místě ztratili jedno svoje, což trochu snížilo chuť se vzdát nálezu, ale lahvinka rumu to vyřešila :-). Na vrchní palubě trajektu nacházíme lehátka, a tak zaujímáme pohodlné polohy. To se všk neckomu stane osudným, protože asi kilometr od břehů Korsiky mraky končí, a tak se pak leckdo budí spálený. V podpalubí ještě zcizujeme zásobu nálepek Korsica Ferries a vyrážíme na dlouhou cestu domů, kterou zpestřují rozličné v autě snědetelné lahůdky, které ze zájezdu zbyly. Au revoir!

Mudra


29.04.2011 - 23:06:45     Zmáťa
Předmět: Krysky
Ještě že Pája před odjezdem na Korsiku vzal na vodu Markétu, protože jinak bych předával krysku někomu z vás ;o) Navíc my jsme ji vzali taky. Na Kamendě přidala jednu a na Labíčku to hold odzvedala. Ale Jirka je jen jednu za ní!
02.05.2011 - 13:08:55     Pája
Předmět: krysy
No nějak jsme se bavili o tom že Markétu nebudeme počítat páč o proti nám nemá naježděno a co se fyzických sil týče je taky úplně někde jinde....... Ale jestli ji krysu mermomocí chce někdo vnutit, můžeme založit dívčí kategorii, byť by v ní byly jen dvě baby.........
02.05.2011 - 17:22:38     Dan
Předmět: krysa
tak to je pěkná blbost, řikali sme, že Markétu nebudem počítat za předpokladu, že všechny krysy nasbírá na jediný akci na kterou v roce jede, ale takhle... to mi přijde regulérní. Stanovil bych zákonné minimum pro zisk krysy na 3 akce v roce nazdar bazar. Žádný rozdíly věku, pohlaví, fyzický zdatnosti - to bysme pak mohli dávat mrože i za nejvíc eskymáků, nejdelší jízdu kataraktu pozadu nebo hlavou dolu... za sebe říkám ne, krysa má být jedna a poctivá. Dan
03.05.2011 - 11:04:24     Tomas
Předmět: krysa
souhlasim s danem, min. 3 akce za rok a jedna poctivá krysa
03.05.2011 - 12:46:29     Pája
Předmět: krysa
ok ok, tak se hned nezlob když něco nevíš a klidně zeptej, vždyť víš, že na Korsice jsme dokázali vždycky dobře poradit :o))
03.05.2011 - 20:06:16     Dan
Předmět: 2Paja
Dyt se nikdo nezlobí - nevim o čem to mluvíš, to je muj ne zcela souhlasnej názor na tvuj návrh ;-) ale pohoda...
10.05.2011 - 11:11:10     Jirka
Předmět: krysa
Takže jsem vlastně v klidu, protože Markéta už tři akce má a nasbírala toho docela dost. A já už asi bohužel letos na vodu nepojedu. A to jsem si udělal místečko ve vitrínce :-). J.
10.05.2011 - 14:59:23     Zmáťa
Předmět: Krysky
No, možná bychom měli někde začít udržovat seznam, kdo kdy měl krysu v držení. *br* Jinak loni stačil Jirkův počet k prvenství ;o) *br* Hold jsem to strategicky nezvládnul a na Markétu si nevzpomněl. ;oD
18.05.2011 - 23:14:52     Dan
Předmět: moje vyprávění
pod odkazem na stránce s Mudrovym textem najdete delší verzi vyprávění o Korsice s několika fotkama.

Vyska 249

[Tento obrázek uvidíte ještě 14 minut a znovu za 11 dní a 2 hodin.] Paddler : - / Photo : Dan / Location : Doubrava /
| úvod | něco o nás | užitečné odkazy | diskuse | co bylo | co bude | | nepřihlášen | přihlásit se

© Kyblíkáři   2004 - 2019