vodácká černá sjezdovka 03.07.2011

Řeka: Černá Desná
Úsek: nad vodopády - Desná

Po několika letech sledování vodočtu kdy nám štěstí nepřálo jsme se přeci jen dočkali. Meteorologové už od pátku naháněli do myslí severočechů z oblasti Krkonoš a Jizerek hrůzu a strašili povodňovými trojkami. Vodáci ale byli jako vždycky v pozoru a pečlivě sledovali stavy, srážky a jejich tendence. Nejdřív to vypadalo, že ze slibně vyhlížející neděle bude Kamenice za šedesáti, ale nedalo mi to a proklikal jsem i okolí a zjistil nebývale vysoký odtok ze Souše. Dva a půl kýble sice bylo pod DRCáckym asilimitem 3m3, ale i přesto sme se na srazu jednoznačně dohodli, že uděláme průzkum. Za vytrvalého deště sme dojeli na konec cesty pod vodopády. V tu chvíli už bylo půl pátý což nedávalo sebemenší naději na sjetí celého úseku. Vyšlápli sme si ale na to nejlepší. A to doslova. Vylézt s loděma turistickou stezku se sklonem sjezdovky byla pěkná rozcvička a hned nad vodopády hurá do koryta! No spíš do korýtka. Co dodat. Naprosto úžasný potok s MEGAspádem. Nádherné dropy a slajdy. Sem tam strom. Něco se muselo přenést. Vracáků minimum a nechytnutí toho posledního by mohlo být fatální. Dva velké vodopády sme obnesli s respektem, ale i přesto věřim, že někde existuje brainfree guy kterej by o nich vážně uvažoval. Slávoš jel až na tyhle dropy všechno co se dalo. My s Pájou sme si dvě nebo tři selfsuicidní místečka obnesli. I tak to byla nádhera, nevadil nám ani déšť ani zima. Oproti ostatním dešťem krmeným možnostem měla Desná jednu obrovskou výhodu. Jelikož pustili kohoutek na přehradě, tak byla nádherně čistá a ani ne moc studená. Červenec ! Takže žádný závěje a ledová voda. V závěru si dal Pája jedno místečko u pomníčku na oči a skoro pozadu, ale jinak sme vyvázli bez sebemenší újmy. To ale nelze říct o našich kajakách... Kolem osmé večerní jsme dojeli ke krásnýmu slajdu u prvních domků Desné, který byl na téhle řece naším posledním.

[Slávoš|Pavlik|Dan]

Dan