Piemont&Tessin 2015 01.05.2015 - 10.05.2015

Řeka: Moesa, Verzasca, Sessia, Sermenza, Egua, Gronda,
Úsek: Sorba, Ribo, Rovana

Fotky od Břeha

Fotky od Wrr

Po skutečně napínavém čtvrtku kdy do dění zasáhly nesporně čáry a magie onoho dne se vydáváme bez Mudry avšak s jeho odpustkem a plachtou na cestu přes Německo a Švýcarsko někam za pas San Bernardino. Tam teče řeka na rozjezd a seznámení Moesa. Spíme pod nadjezdem, kde je pěkně sucho (a nachcáno o čechů) a kde s námi spí další asi čtyři vodácké partičky. Je hnusně. Sakra hnusně. Na Moese je díky českým autům dost plno. Nemá moc vody, ale i přesto vycení zuby a sem tam nějakej exhibiční kousek na sebe nenechá dlouho čekat.

   

Druhého dne vstáváme do azurového nebe a v náručí Valle Verzasca. O všobecné veselí následované lehkými rozpaky se postaral Jirka a připsal si tak první krysu zájedu, kdy se mu nepovedl cvičný eskymák ve vracáku. Vyjíždíme skrz průskoky středního úseku a ve druhé těžší peřeji přidává první nečekaný kousek Pája. V půlce úseku nás opouští Edův morál a pak i Eda. Nepříjemná krysa se povedla Tomášovi (vrchlabákovi) jehož Direktora jsme tahali z pod podemleté skály docela dlouho.

   

Odpoledne se o zábavu postaral Vráťa, který si nadělil seskok z přehrady na bungee laně. Tady se švýcaři chlubí tím, že jde o druhý nejvyšší bungee na světě. To důležité bezesporu ale je, že se tu natáčela úvodní scéna bondovky Golden Eye.

   

Odjezd z Valle Verzasca byl potrestán opětonou změnou počasí na hnus obecný mrholivý. V údolí Sessie, které je docela nízko naštěstí nebylo moc zima a tak jsme začali na horním úseku, pod kterým následovalo promísení se zbytkem skupiny. Až do vodopádu v Piode se kromě jedné zbytečné krysy od Míry (vrchlabáka) nic zapamatováníhodného nestalo. Vodopád v Piode měl pěknou vodu a tak jsme ho naskákali a pokračovali dál. Za jedním válcoidním prahem jsme si po odjezdu všimli malého Waterloo kdy za námi plavaly dvě lodě bez posádky. Jezdci na konci pole se chvíli zaobírali záchranou lodí a jednoho plaváčka aby zděsili zybtek skupiny která mezitím poodjela tím, že nezvládli úsek obtížnosti WW1+. Jedno Waterloo nás ale ještě čekalo a tím byla poslední peřej nad vysedacím mostem. Dvě krysy si tam pod mostem spokojeně zakously do našich řad.

   

Dalšího dne valíme na Grondu v údolí Sorby. Tady si vychutnáváme skvělý slajdy a skoky který maj optimální vodu. Jeden válec ale ukazuje Vráťovi, že za to taky umí vzít a doplácí na to Paja, kterej mu dává čelíčko do dna. Jakmile se Gronda spojí se Sorbou ukazuje své zuby i Sorba a ten pokousaný je Štěpán. Dojíždíme k nádhernému trojslajdu Sorby a po chvilce šramotu ho dáváme již v prořídlé sestavě.

   

V úterý 5.5.2015 odpočíváme na spodní Sessie, úsek pro všechny zdramatizoval Vráťa, kterej se zabydlel ve válci v soutěsce a Eda, kterýho překvapilo takové místní Surprise. Nikdo ale neproměnil. o den později se ale dostáváme na Eguu, která už má lepší vodu než o dva dny dřív a tak ji jede Slávoš s Michalem a Břehem. V jedné nepříjemné lagunce Břeh vykrysí a ke zkumavce dojíždí jen Michal a Slávoš, který ji dává. Pěkný. Ale kopec jako hovado.

   

Den ještě nekončí a tak se přesunujem na střední Mastallone který je polosuchý a tak si ho dává jen pár nejodolnějších.

   

Ten den ale spíme na místě kde stojí kaple zasvěcená těm kdo se vydává do světa a těm kdo se vrací. Vráťa otevírá třicetiletou whisky naplněnou na den přesně 6.5.1985. Ráno je nálada zlá, Eda se přepíná do dead módu, který mu vydrží následujícíh 48hodin. Přes náročnost večírku nasedáme na Mastallone nad soutěskou, kterému sice pár humrů chybí, ale někdy jsme zato i rádi. Zejména vstupenka do soutěsky prověřila i naše chytačky. Michal, kterej ji nekompromisně najíždí jako mazák dává impuls Slávošovi a Pájovi. Prvního z nich jsme vytáhli v lodi na chytačce, druhýho bez lodi. Nikdo další už kupodivu nechtěl ;-) Projíždíme nádhernou soutěsku

   

a jedeme ještě pár kiláků už citelně lehčí vody k jezu. Ještě jeden run a pak už jen sbohem pro tenhle rok. Vracíme se na Ribo a v autě je každej hrdina jak naskáčem vodopád. Ribo má ale pěknou vodu a tak nakonec morál najde jen Michal se Slávošem. Třeba někdy příště ;-)

   

následuje parádní úsek Riba k mostu nad soutokem s Isornem. Krásná voda a hluboká soutěska dává parádní zážitek z vody i okolí. Nad hlavami ale už pomalu začínají těžknout mraky.

   

Vracíme se k Lago Maggiore k odbočce na Rovanu, kde za hustého deště grilujeme pod přístřeškem nějaké klubovny u střelnice. Další den skouknem Rovanu a naivně na ní naskočíme abysme se z první zatáčky vrátili s loděma na zádech. Vody bylo moc a Vráťa se směje od ucha k uchu. Ani Moesa ale neni hodnější. Z hodné řeky ze které koukaly kameny se stal pěknej výživnej kopec bílé pěny a tak v hlavním kataraktu plave Jirka. Nikdo další už se na koupání zlákat nenechal a tak spokojeně otevíráme pár posledních piksláčů a valíme domu.

Dan

Piemonte & Ticino 2015 from Dan Pavlista on Vimeo.