29.04.2006 - 30.04.2006

Řeka: Labe a Mumlava s Jizerou

A je tu dlouho očekávané Labíčko. První část výpravy vyráží již v pátek večer a my ostatní v sobotu ráno. V sobotu kolem 9:00 se setkáváme na Kukačce a dohadujeme se, jestli jet Labe, nebo přejet na jinou řeku. Nakonec, po dlouhých přípravách "orionokistů", vyrážíme z pod Labské soutěsky ve složení Marek s Luckou a Vráťa s Petrou na Orinokách, já, Pája, Dan, Ladis, Luky a Jirka na kajakách a Ferda na singlu.

Hned na startu jsem sinchronizovaně vyrazil ve stejný okamžik jako Vráťa s Petrou a po chvíli dávání si přednosti jsme se střetli v nejužším místě první peřejky. Jejich Orinoko to narozdíl od mého kajáčku ustálo, a tak jsem si mohl na začátek ověřit, že eskymovat jsem nezapomněl. Vyrazili jsme dál v esíčku se práskl Ladis a nějak se mu nezadařilo odzvedat. Chvilku v tom nechtěl nechat své EZG samotné, ale nakonec vylezl na břeh a šel dolů pěšky. Kluci zatím o něco níž loď odlovili, a tak si mohl Ladis opět nasednout. Následující jez jsme sešoupli vlevo a pokračovali dál. Jez v Hořejším Vrchlabí jsme přenesli - ve šlajsně byl naplaven nějaký stromeček, a tak se nám tam nechtělo. Pak většinu z nás jeden vypečený váleček nutil zvedat, případně dělat všeliké rodeové prvky a Ladise bohužel opět donutil opustit svou lodičku. Pak ještě jeden jezík hupnout vpravo a jsme u jezu nad soutěskou. Jdeme se podívat. První vyráží Pája, dostává se moc vpravo a práská se ve válci. Po eskymování se snaží dostat pryč, ale nedaří se a po chvíli krysí. Loď i pádlo je ale nakonec zachráněno. Moc se nám do toho nechce. Pak to dává Marek s Luckou na Orinoku, a tak se postupně rozhoupáváme. Ještě se podíváme, jak se ve válci vysype Pulsar a jdeme na to. Všichni až na mě to dávají celkem v pohodě. Já si blbě najíždím a ještě těsně před skokem vylehávám. Padám dolů, následuje ukázková svíce, chvíle napjetí, jestli pojedu dál, nebo se dokončí loop a odjíždím. Nakonec to dává i Vráťa s Petrou na druhém Orinoku a odjíždíme na Mýto. Na Mýtě jsme si nejprve udělali procházku k vodopádu v Kořenově, pak se najedli a večer byla menší pařbička.

Ráno jsme se probudili do krásné chumelenice. Bohužel jsem v tu chvíli byl jediný, kdo chtěl jet vodu, a tak holky naplánovali odjezd domů. Zbytek výpravy si nakonec přeci jen dal nedělní Mumlavu a Jizeru.

Zmáťa