Rakousko 18.08.2007 - 19.08.2007

Řeka: Koppentraun a Lammer
Úsek: Všíchni známe

Celé léto a zejména od poslední akce, kterou bylo rodinné rakousko se všichni těšíme na pořádnou vodu. Bohové deště nám zrovna nakloněni nejsou, a tak s každým příchozím deštíkem doufáme a upíráme zraky na online vodočty jak v Čechách tak v Rakousku. Občas už to vypadá, že by se dalo zajet třebas do Rakouska, ale voda vždy ke konci týdne klesne. V týdnu od 13. do 17. srpna opět prší a začíná se plánovat víkendové Rakousko. Ke konci týdne však stavy opět polevují a několik lidí se vyděsí, že nejedou, že prý nebude voda. Jediní kdo ve svém přesvědčení zůstávají pevní jsou Ládis, Tom a já.

V pátek 17.8.2007 navečer se naháže hydro a lodě na Tomášovo auto a frčí se směr Praha, Dvořiště, Linz a Halštatská jezera. K jezerům dorážíme pozdě večer, nebo brzy ráno? To záleží na úhlu pohledu, ale každopádně hned zaleháme do spacáků, abychom byli na ráno pěkně čilí. Po snídaňce razíme na nasedací místo v Badause. Super! Betonový rantl je pod vodou a vodočet ukazuje cca 90, což je minimum pro sjetí. Tak honem do gumy a jde se na to. Předtím však zneužijeme Rakouské pádlery a svezeme si auto dolů k vysedacímu místu. Po návratu Tomáše, nalejzáme do kajaků a jedem. Začátek je těžce o pohodě, a tak se akorát kocháme nádhernou krajinou. Pomalu se dostáváme k prvnímu kataraktu který stojí za zmínku. Vzhledem ke stavu vody a vážnosti situace volíme levou cestu, já s Ládisem zrovna ideální lajnu netrefujem, ale jedem bez problémů. Jedinej kdo to pokazí je Tomáš kterému se to podaří najet opravdu bezchybně. Před dalším oblíbeným místem vysedáme jdem si prohlédnout. Je to katarakt podle kilometráže ww IV-V což dost určuje vodní stav. Peřej je čistá tak jdem na to. První jedu já a kluci mě dole jistí. Ze začátku je to pěkná motanice mezi kameny aby se člověk dostal na pravou stranu a dostal se na správný nájezd, ale ve chvíli kdy se mine rozdělovák je to už jízda z kopce. Nejprve kaskáda pěkně středem a proskočit váleček, potom zleva objet Tomův krysící válec a ten poslední velkej válec pěkně boofnout - no prostě ukázková jízda:o). S klukama se vyměním u házečky a čekám než dorazí. Ládis jede moc dobře teda aspoň tu část co jsem viděl a už boofuje poslední válec a je u mě. Ještě čekáme na Tomáše, který se nám trošku zbořil ve válci kde loni vykrys. Myslel si, že ho očůrá vpravo, ale stejně ho dost zastavil, ale jinak jel taky moc dobře. Pak už následuje téměř nepřetržitá trojková peřej a klidný dojezd na parkoviště. Převlečeme se, naložíme lodě a uháníme na Lammer. Pod oblíbeným mostem kde většinou přespáváme je už plno, na vysedacím místě se nám nechce zůstávat neboť je na očích, a tak se vracíme zpět na další osvědčený parkingplace u Gossaubachu.

Ráno po snídani tedy jedem nejprve na prohlídku Lammeru a pak na nasedací místečko u mostu. Tomáš opět sváží auto ale zpět už se chudák vrací pěšky, protože mu nikdo nezastavil. Konečně se tedy vydáváme na plavbu. Nejkrásnější a nejpůsobivější je nájezd přes cca metrový stupeň a následující rychlá pasáž, sevření do soutěsky a znovu rozevření před kataraktem, kde je jediné místo, kde lze řeku opustit. Pak už jen frčíme pěkně dolů přes kataraktík a další peřejky. Jízda jak na tobogánu. Ládis jel Lammer poprvé a očividně z toho byl velice nadšený. Jen malé zaváhání před závěrečnou šluchtou, kterou nám najel Tom a pak už se otevírá soutěska do krásného alpského údolí. Nakládáme lodě pobalíme hydro a vyrážíme na cestu k domovu. Navzdory obavám, že nebude voda jsme uplynulou akci prohlásili za velice podařenou a těšíme se na další, tak Perun

Pája